Centrum Sion chce stejně jako vloni připomenout veřejnosti největší masovou vraždu československých občanů v historii, k níž došlo v noci z 8. na 9. března roku 1944. V tu noc byly v plynových komorách v Osvětimi – Březince vyvražděny celé rodiny s dětmi z tzv. rodinného tábora*, které sem před šesti měsíci dorazily z Terezína. Počet obětí byl 3792.
V letošním roce vnímáme, že happening se netýká jen historických událostí, ale vzhledem k teroristickým útokům, mnohdy s antisemitistickým podtextem, jímž v Evropě v poslední době čelíme (Evropa podle mnohých odborníků zažívá největší vlnu antisemitismu od doby před rokem 1938), může být tento akt i naším vyjádřením solidarity i jasného odsouzení antisemitismu současnosti. (citace ředitele Sion Denise Doksanského)
Hlavním aktem happeningu, jenž potrvá od 5. do 9. března, je zapálení svíček za oběti rodinného tábora i další oběti holocaustu, antisemitismu a terorismu na Masarykově náměstí u sochy T. G. M. v Hradci Králové. K účasti na něm zveme hradecké školy i veřejnost. V pátek 6. března bude na místě od 16 do 17 hodin k dispozici prodej svíček.
S možností připojit se jsme také oslovili některé školy a instituce v dalších městech ČR. Byli bychom rádi, pokud by se počet zapálených svíček přiblížil číslu 3.792, ovšem to na celém aktu není to nejpodstatnější.
Vzpomínkový happening je součástí 19. ročníku projektu Dnů pro Izrael pořádaného v Hradci Králové od roku 1997. V rámci něj proběhne 12. října 2015 slavnostní galavečer a další kulturní a vzdělávací akce.
Terezínský rodinný tábor byl smutným unikátem. Byl vytvořený pro komisi Červeného kříže, která měla sledovat dodržování lidských práv v Terezíně a Osvětimi. Jak jsme to už jako národ během 2. světové války v podobných chvílích zažili několikrát, i v tomto případě, kdy jsme očekávali zastání mezinárodní veřejnosti, viděli komisaři Červeného kříže jen to, co si pro ně nacisti v Terezíně připravili, a do Osvětimi nakonec vůbec nedorazili.
Mezi pamětníky se vypráví o tom, že když českoslovenští Židé pochodovali pod dozorem vojáků a psů do plynu, zpívali jako znak vzdoru národní hymnu a hatikvu (židovskou hymnu).
